Ratiboř, Polsko

Ve dnech 8. až 10. dubna jsme se zúčastnili, na pozvání polských kolegů z modulového klubu Slaska grupa TT, jejich provozního setkání v Ratiboři. Původně nás mělo být víc, ale různé technické a nepředvídatelné skutečnosti, jako třeba nemoc, způsobily, že jsme nakonec jeli ve dvou.
Osobní auto v úpravě "dodávka", bylo nacpáno dvanácti moduly. Osobní věci se vešly tak tak.

image

Co bylo výborné. Kolektiv lidí, layout,... ale třeba i pizza. :-)
Co bylo horší. Některé trasy strojvedoucích byly vedeny tak, že se musel častěji podlézat layout, ale dalo se to. No a zlobila jedna stanice, ale odjezdilo se to. :-)
Co byla katastrofa. Odešla mi částečně optika foťáku a pak to vzdal celý. :-( Takže za fotky děkuji přátelům.

image

Akce se konala v sále hasičské zbrojnice okrajové části Ratiboře s názvem Miedonia. Dojeli jsme v sedm večer a obávali se, že budeme poslední, na které se čeká. Nebyli jsme. Později po nás přijela zbývající část polských kolegů, kteří měli zajištěný svoz modulů, zejména stanic, zaplachtovanou dodávkou. Začala stavba layoutu. Protože šlo o akci Fremo (proč, to se mi nějak nepodařilo zjistit), jezdilo se ve výšce 1,3m. My i poláci jezdíme v základní výšce 1 metr, takže většina noh modulů byla různě nastavovaných. Já si udělal nohy přímo na tu výšku. Jsem raději, když je noha pevná jako jeden celek.

image

Rozdílná polská a česká čela, a tedy nemožnost přímého spojení modulů, se vyřešila truhlářskými svěrkami. S tím jsme počítali a měli je s sebou, i když v menším množství, než bylo nakonec potřeba, což se na druhý den zdárně vyřešilo. Horší byl problém s chybějícími nohami pro dva naše moduly, které byly doplněny do layoutu na poslední chvíli. Tedy nohy se vzaly metrové s tím, že je nějak podložíme. Nepodkládaly se, ani se jinak nepoužily. Polští kolegové udělali takovou rošádu s těmi, co byly k dispozici, že jsme se nestačili divit. Každopádně to drželo bez problémů celé setkání.

image

Takže pozdějším příjezdem zbytku polské skupiny a řešením některých problému vznikl trochu skluz ve stavbě technické části, jako jsou třeba rozvody DCC signálu. No tak co, uděláme to v sobotu. Někteří polští kolegové ještě do hluboké noci probírali organizační věci nejenom tohoto setkání. Nás se to netýkalo, tak jsme šli spát.

image

V sobotu o půl osmé ráno jsme nastartovali ozvučeného Hektora a houkáním udělali budíček. :-) Pravda, byl to odvážnější čin, ale bylo potřeba pokračovat v zprovoznění moduliště. Ozvučený Hektor zaujal. Jeho zvuk se nesl celým sálem a spousta zvědavců chtěla vidět, co je to vlastně vzbudilo. Hektor po celou dobu setkání budil pozornost a byl nejhlasitější ozvučenou lokomotivou.

image

Vše bylo zapojeno, Fredy nachystané, přidělovaly se adresy lokomotivám. S telefonními rozvody nebyl problém, byly použity bezdrátové. Zato starost nastala, když si centrála postavila hlavu a ukazovala českým hostům, jak umí zlobit. Nakonec se nechala přemluvit a mohli jsme začít. Polští kolegové se nám pak za tento problém omlouvali po celou dobu setkání i při odjezdu.

image

Layout byl zajímavý. Jen jeden menší skryťák, vše pak jezdilo do koncových stanic. Ty byly tři. Do jedné, která byla na naší "české" větvi, se jezdilo úvratí. Česká je v uvozovkách z toho důvodu, že se tam nacházela krom polských i většina našich modulů. Jen Odbočka plnila důležitou úlohu jinde.

image

Trať vedla z SN do stanice Boreczek jako dvoukolejná, ale v GVD se s funkcí dvoukolejky nepočítalo. Dále trať pokračovala z Boreczku přes Petlu do stanice Stronie Slaskie. Většinou to byly moduly dvoukolejné, ovšem sjízdné jen jednokolejně. Petla v tomto layoutu fungovala jako odbočka s vlečkami. Jindy se používá jako smyčkové skryté nádraží. Ze zmíněné Petly se pokračovalo na Odbočku a z té buď do koncové stanice Grabie Stare s několika vlečkami anebo do koncové stanice Zwloczyn Zdrój. Druhá trasa vedla do již zmíněné stanice Stronie Slaskie, která byla úvraťová. Z té se pokračovalo na "naši" větev, kde se nacházela mezilehlá stanice Joasin Wielki a koncová stanice Balin. Koncové stanice Zwloczyn Zdrój a Balin byly vlastně jen zastávky na dvoukolejné trati. K objetí souprav se u nich v tomto layoutu využívaly moduly s kolejovými spojkami. Nákladní doprava na těchto stanicích teoreticky neměla smysl, nebyl tu sklad, rampa ani volná skládka. Ani vlečka. Nákladní (manipulační) kolej zastupovala druhá (kusá) kolej dvoukolejky.

image

Polské moduly byly po stránce zpracování stejné jako každé jiné. Na některých se vyskytoval jen holý základ, někde chybělo dodělat finální přírodu a některé byly zcela dokončené. Mezi nimi i takové, které upoutaly velmi kvalitním zpracováním. Nevím, jak je to s polskými normami, ale nebyl problém vidět výhybku EW1 mimo SN a poloměry na trati hodně pod 700 mm. Naštěstí s tím provozní problém nebyl.

image

V sobotu jsme jezdili zhruba do sedmé večer. Sešiťáky byly pravda dělány jen do dvanácté hodiny modelového dne. Prý nastaly nějaké změny a již nestihli udělat celodenní, ale to vůbec nikomu nevadilo. Trochu jsem měl zpočátku problém s rozlišením souprav v sešiťáku. Polské označení nákladních a osobních vlaků je prostě jiné než naše.

image

Osobní doprava nebyla ničím zvláštní. Motorák M 152 jezdil jen na české straně, dál se nepodíval. Ale o to větší byl zájem polského kolektivu si s ním zajezdit. A hlavně nafotit.

image

Nákladní doprava byla dělána jednoduše. To mi nedalo a popíchl jsem večer kolegy, jestli by se dalo jezdit podle nákladových listů. Nebyl problém. Během večerní přestávky (původně se vlastně končilo) udělali tento provoz doslova na koleně. Vozových karet moc nebylo, ale to vůbec nevadilo. Po osmé večer jsme znovu začali. Osobní doprava byla stejná. Ale v nákladní nastala změna. Byly určeny dvě soupravy, které vyjížděly ze skrytého nádraží jako Mn s  vozovými kartami a nákladovými listy. Dále bylo určeno, že na českou větev budou jezdit jak u nákladních tak i spěšných vlaků jen české lokomotivy. To znamenalo přepřah ve stanici Stronie Slaskie. A dále, polský služební vůz od manipuláku zůstával ve stanici Stronie Slaskie a byl připojen služební vůz český. A samozřejmě i naopak. Provoz hned dostal jiný nádech. Dojezdili jsme půl hodiny po půlnoci a šli spát.

image

Ještě se zmíním o sobotní návštěvě. Soukromě se přijeli podívat Majkl a Stoupa z Mohelnického klubu. Přiznám, že ani nevím, jak dlouho se zdrželi. Nějak jsem nesledoval skutečný čas. Ale byli spokojeni a líbilo se jim.
V neděli jsme pokračovali dál ve stejném duchu jako předešlý večer a ve stejně zrychleném čase 1:5. V poledne byla blesková porada, zda by se jezdilo o hodinu déle, než bylo oficiálně domluveno. Návrh byl okamžitě přijat. Po druhé hodině odpoledne jsme končili. Potom začalo balení, nakládání do aut a loučení. Vyšlo i počasí. Celou dobu lilo jak z konve a co dělat v takovém nečase? No přece postavit layout a jezdit. :-)
Bylo opravdu dobře a užili jsme si to. Jsme pozvaní na podzim na jejich další provozní setkání. Tak pojedeme.

image

Úplným závěrem bych chtěl poděkovat polským kolegům nejen za to, že nás pozvali a my mohli prožít super víkend s dobrým kolektivem, ale také za to, že byli ochotni poskytnout fotky z akce. Mé jsou opravdu jen dvě. Ostatní foto poskytl Adrian, Piotr a Sebastian. Od něj je také video.