Suchdol nad Odrou 2016

image Ve dnech 23. až 25. září se uskutečnilo další provozní setkání našeho klubu s kolegy z Mohelnice a stálým hostem Frantou, tentokrát v Suchdole nad Odrou. Využili jsme prostory zdejšího Kulturního domu, které splnily očekávání a každý je na závěr akce hodnotil velmi kladně.
Setkání bylo vlastně mezinárodní, protože těsně před setkáním se podařilo polskému kolegovi Adrianovi z klubu Slaska Grupa TT najít čas, a mohl se k nám přidat. Původně měli přijet ještě jeho další dva kolegové, ale znáte to – člověk míní a situace mění. Adrian přivezl i pár modulů, které doplnily a zpestřily layout, a ten nakonec vypadal podstatně jinak, než byl původně naplánován.
Nové a velmi pěkné moduly přivezl Franta. Ztvárnil romantický úsek trati Posázavského Pacifiku se skalním útvarem Pikovická jehla. Prostě Franta umí.

imageDorazilo také pár návštěv, které se přišly podívat, jak ta modulová železnice ve skutečnosti vypadá a jak funguje. Nejúžasnější byla šestiletá Eliška, která ve čtyřech letech vyměnila panenky za „vláčky“. Dále se ještě zmíním o dvou hostech – Dan a Boleslav, kteří nás oslovili po akci v Ostravě letos v březnu. Strávili s námi sobotu a neděli coby strojvedoucí a pomohli také s bouráním layoutu. Odjížděli nadšeni, spokojeni a hlavně se těší na některé další setkání, kde by snad přijeli i s nějakým modulem.

Pátek:
image Pavel s Jardou přijíždí na místo činu v 16 hodin. Mají sraz s paní ředitelkou. Jsou provedeni po KD, dostávají pokyny a klíče. Od páté hodiny odpoledne se začínají všichni účastníci pomalu sjíždět a začíná klidná stavba layoutu. Úsek od SN Kostelec přes Trnávku po Zlaté Hory je sestaven podle plánu. Za Zlatými Horami po SN Mohelnice nastala změna, všechny Frantovy moduly jsme spojili k sobě a vznikla krásná trať se zastávkou, viaduktem, Pikovickou jehlou a tunelem.
Větev z Trnávky do Mladče byla změněna úplně. Zde se použily polské moduly v kombinaci s našimi a vznikl nádherný lokálkový úsek.
Chybí nádraží Hronov, Vojta nedostal v práci volno, no tak příště. Po postavení layoutu se někteří vydali prozkoumat místní restaurační zařízení :-)

Sobota:
image Sobota začala tím, že jsme vzali ztečí zdejší prodejnu potravin. A dali si vydatnou snídani. Tedy jak kdo, ale posilnit se na dopolední jízdy a službu ve stanici je třeba. Pak ještě ty tradiční věci, jako třeba párování lokomotiv s Fredy, které dělal Radek, čištění kolejnic layoutu atd.
Oproti plánu začínáme jezdit o hodinu později, až v deset. Někteří snídani protáhli, příště jim asi s ní pomůžeme :-)
GVD Radek vytvořil celodenní, po půlnoci vyjíždí první nákladní vlaky. Majitelé sešiťáků s vlaky osobními mají ještě čas. Když přišla řada i na ně, provoz příjemně zhoustl a více se přiblížil realitě.
Přišel čas oběda a tradiční guláš. Tradičně skvělý! Po něm se rozpoutala debata o akcích, které jsou ještě letos před námi a plánování dalších akcí na příští rok.

Znovu jezdíme. Přišla se na nás podívat i paní ředitelka KD s početným doprovodem. Návštěva byla domluvena už předem, žádná přepadová kontrola. Byla překvapena. Když se domlouval termín a co to tam vlastně bude, tak určitě netušila, co uvidí. S nadšeným pohledem na moduliště se zeptala, zda si to může nafotit. To tady ještě neměli. Samozřejmě, proč ne.
Bez jakýchkoliv mimořádností se dojel celý grafikon, který se v úplném, ale opravdu úplném závěru nějakou záhadou změnil na volné jízdy.
V podvečer se opět někteří šli podívat za krásami místního pohostinství, tentokrát do lepšího podniku než v pátek. Někteří hladovci dokonce vyzkoušeli polovičku jídelního lístku :-) No, po dlouhé službě vyhládlo.

image Neděle:
Kupodivu se začalo přesně. Vše se krásně rozjelo, výpravčí ve stanicích byli na místě, sešiťáky se rozebíraly, strojvedoucí u svých vlaků. Prostě pohoda.
Přicházejí domluvené návštěvy. Nevím, kdo byl víc nadšen, jestli děti nebo tatínkové popřípadě dědečci. Prostě modulovka sklízí úspěch. Není to ježdění po oválu stále dokola, ale ono to jede od nádraží k nádraží a stále někam do dáli. Děti doprovází soupravy od jednoho konce layoutu k druhému a zpět. Jak už se psalo výše, nejúžasnější byla šestiletá Eliška. Dědečka „posadila“ na židli, vzala ovladač a jela. Všechny návštěvy byly už pryč a ona jezdila a jezdila a jezdila. Dokonce i složitou manipulaci v Trnávce zvládla (s malou pomocí) na jedničku. Nakonec musela domů, i když se jí strašně nechtělo.
Náš polský host Adrian si také setkání užíval. Jazyková bariéra nebyla nijak velká, češtině rozumí a částečně ji i ovládá. Dovezl mimo modulů i dvě polské soupravy, které byly vyzkoušeny. Škoda, že parní lokomotiva s tendrem nedokázala projet přes jednu výhybku ve skryťáku a nemohla být zařazena do normálního provozu. Na oplátku jsme od něj pozvaní na jejich listopadové setkání v Branicích.
Dojezdili jsme grafikon a dali si pozdní oběd. Opravdu, guláš od Denisy byl výborný. Těšíme se na další :-)

No a pak jsme se dali do ne moc oblíbené práce, a tou bylo rozebírání layoutu. Proběhlo v  klidu, beze spěchu, hlavně tu nic nezapomenout. Odevzdáváme klíče a jedeme domů.
Víkend v Suchdole byl výborný. Super nálada, ti co přijeli s hlavou plnou problémů, relaxovali, a snad všichni odjížděli odpočatí. Byl to prostě super víkend !

Fotky:
Libor
Adrian
Radek
Video od Adriana: